{"id":271,"date":"2014-05-28T15:10:21","date_gmt":"2014-05-28T13:10:21","guid":{"rendered":"http:\/\/www.energiestromu.cz\/?page_id=271"},"modified":"2014-05-28T15:10:21","modified_gmt":"2014-05-28T13:10:21","slug":"pro-ty-co-radi-vari-treba-i-ze-stromu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/?page_id=271","title":{"rendered":"Pro ty co r\u00e1di va\u0159\u00ed t\u0159eba i ze strom\u016f"},"content":{"rendered":"

N\u00e1hra\u017eka mouky<\/strong><\/p>\n

Plody dubu – \u017ealudy – \u010dlov\u011bk odprad\u00e1vna sb\u00edral, pra\u017eil, loupal a mlel na mouku. \u017daludy byly p\u0159ed p\u011bstov\u00e1n\u00edm obilnin nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed rostlinnou potravinou, obsahuj\u00ed mnoho b\u00edlkovin a \u0161krobu. O d\u016fle\u017eitosti dubu m\u00e1me zpr\u00e1vy i u staro\u0159\u00edmsk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f – Ovidia a Vergilia, kte\u0159\u00ed chv\u00e1lili \u017ealudy jako prvn\u00ed potravinu \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se \u017ealudy jako strava udr\u017eely do st\u0159edov\u011bku, v dob\u00e1ch hladu se z nich v\u017edy pekl chl\u00e9b. Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f p\u0159\u00edpravy bylo louhov\u00e1n\u00ed \u017ealud\u016f ve v\u00e1penn\u00e9 vod\u011b. A\u017e pot\u00e9 se mlely v mouku. Bylo tomu tak za napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek, kdy se v roce 1817 na\u0159izovalo jak \u017ealudovou mouku spr\u00e1vn\u011b zpracovat. I b\u011bhem 1.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na\u0159\u00eddil rakousko-uhersk\u00fd vy\u017eivovac\u00ed \u00fa\u0159ad sb\u011br \u017ealud\u016f, aby se z nich mohla ve velk\u00e9m vyr\u00e1b\u011bt mouka. A\u017e do 18.stolet\u00ed se na vesnic\u00edch udr\u017eel zvyk ochucovat obiln\u00ed mouku \u017ealudovou a tvrdilo se, \u017ee takov\u00fd chl\u00e9b je chutn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ipraven\u00fd z mouky hrachov\u00e9, kterou b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvali drobn\u00ed roln\u00edci.<\/p>\n

Kdy\u017e byl dostatek obiln\u00e9 mouky, slou\u017eily \u017ealudy jako krmivo pro dobytek a vyr\u00e1b\u011bla se z nich tzv. \u017ealudov\u00e1 k\u00e1va, zn\u00e1m\u00e1 vysok\u00fdm pod\u00edlem t\u0159\u00edslovin, odvar z n\u00ed je hork\u00fd a m\u00e1 siln\u00fd dietetick\u00fd \u00fa\u010dinek, proto je vhodn\u00fd p\u0159i st\u0159evn\u00edch t\u011b\u017ekostech a v lidov\u00e9m zv\u011brol\u00e9ka\u0159stv\u00ed p\u0159i l\u00e9\u010db\u011b dobytka.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Jako alternativn\u00ed zdroje mouky zapadly u lid\u00ed celkem do zapomn\u011bn\u00ed tzv. vodn\u00ed o\u0159echy. Plody vodn\u00ed rostliny (kotvice plovouc\u00ed), kter\u00e9 rostly v jezerech a rybn\u00edc\u00edch po cel\u00e9 Evrop\u011b, bohat\u00e9 na \u0161krob a dus\u00edkat\u00e9 l\u00e1tky, se lidov\u011b naz\u00fdvaly t\u00e9\u017e \u201ejezuitsk\u00e9 o\u0159echy\u201c nebo \u201evodn\u00ed ka\u0161tany\u201c. Sb\u00edraly se a mlely podobn\u011b jako jedl\u00e9 ka\u0161tany na mouku. Z\u00e1soby vodn\u00edch o\u0159ech\u016f byly nalezeny ve vrstv\u00e1ch a\u017e 30 cm, byly zn\u00e1my i ve star\u00e9m \u0158\u00edm\u011b a ve st\u0159edov\u011bku se um\u011ble nasazovaly do kl\u00e1\u0161tern\u00edch rybn\u00edk\u016f. Ze st\u0159edn\u00ed Evropy o nich pod\u00e1v\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed Matthioliho herb\u00e1\u0159: \u201eOvoce je to \u010dern\u00e9, velikosti ka\u0161tanu, t\u0159\u00edroh\u00e9 se t\u0159emi \u0161picemi, uvnit\u0159 je b\u00edl\u00e9 maso ka\u0161tanov\u00e9 chuti. Jed\u00ed ho zejm\u00e9na chud\u00ed lid\u00e9, sedl\u00e1ci je p\u0159i nedostatku obil\u00ed va\u0159\u00ed a su\u0161\u00ed, tlu\u010dou na pr\u00e1\u0161ek a pe\u010dou z nich chl\u00e9b.\u201c Sb\u011br kotvice byl b\u011b\u017en\u00fd je\u0161t\u011b v 19.stolet\u00ed na ji\u017en\u00edm Slovensku.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed n\u00e1hrada mouky zn\u00e1m\u00e1 ze st\u0159edn\u00ed Evropy byl p\u00fdr plaziv\u00fd. Jeho ko\u0159eny lid\u00e9 v dob\u011b nouze vykopali ze zem\u011b, usu\u0161ili a pomleli. Krom\u011b p\u0159\u00edpravy chleba va\u0159ili z p\u00fdru pol\u00e9vku, ka\u0161e, pekli placky. P\u0159\u00edpravu mouky z p\u00fdru dokl\u00e1d\u00e1 nap\u0159. Etnografick\u00fd atlas Polska – oblast Podhal\u00ed, Malopolska, Ka\u0161ubska a Slezska.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Podobn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed m\u011bl i sve\u0159ep roln\u00ed. Ze semen t\u00e9to rostliny se p\u0159ipravovala mouka, z n\u00ed\u017e se va\u0159ila ka\u0161e, pekli placky a v oblasti Podkarpatska se vyu\u017e\u00edvala i na p\u0159\u00edpravu chleba.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Dal\u0161\u00edm zdrojem mouky byl zblochan vzpl\u00fdvav\u00fd. V Polsku se lidov\u011b naz\u00fdv\u00e1 \u201eka\u0161inec\u201c nebo \u201emanov\u00e1 tr\u00e1va\u201c. Zblochan se ve strav\u011b vyskytoval zejm\u00e9na u Slovan\u016f, nejv\u00edce v pohrani\u010dn\u00ed oblasti. Je\u0161t\u011b v 19.stolet\u00ed m\u011bla tato rostlina velk\u00fd ekonomick\u00fd v\u00fdznam. P\u0159es polsk\u00e9 p\u0159\u00edstavy se vyv\u00e1\u017eela do N\u011bmecka, kde byla v obchodu zn\u00e1ma pod n\u00e1zvem \u201epolsk\u00e1 ka\u0161e\u201c. O v\u0161eobecn\u00e9m roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zblochanu sv\u011bd\u010d\u00ed tak\u00e9 fakt, \u017ee v Polsku v dob\u011b ran\u00e9ho st\u0159edov\u011bku pat\u0159il k povinn\u00fdm d\u00e1vk\u00e1m poddan\u00fdch.<\/p>\n

Etnografick\u00e9 materi\u00e1ly uv\u00e1d\u011bj\u00ed tak\u00e9 dal\u0161\u00ed zdroje mouky: pomletou k\u016fru strom\u016f a d\u0159ev\u011bn\u00e9 piliny, zejm\u00e9na z b\u0159\u00edzy. Ke star\u00fdm nouzov\u00fdm j\u00eddl\u016fm na Slovensku pat\u0159ily tak\u00e9 l\u00edskov\u00e9 jehn\u011bdy. V z\u00e1pisu kroniky ze Slovensk\u00e9 \u013dup\u010de z roku 1867 se p\u00ed\u0161e, \u017ee v dob\u011b hladomoru sb\u00edraly \u017eeny kvetouc\u00ed jehn\u011bdy, tzv. \u0159asy, vysu\u0161ili je, pomleli, p\u0159idali trochu mouky a pekli z nich chl\u00e9b. Jehn\u011bdy jsou zn\u00e1my tak\u00e9 z Liptova a z Horehron\u00ed.<\/p>\n

Zdroje cukru<\/strong><\/p>\n

Stromy neposkytovaly \u010dlov\u011bku pouze svoje plody, ale n\u011bkter\u00e9 z nich i sladkou m\u00edzu. Zejm\u00e9na javor a b\u0159\u00edza na ja\u0159e \u201ekrv\u00e1cej\u00ed\u201c. V podm\u00ednk\u00e1ch st\u0159edn\u00ed Evropy nab\u00edzela lidem zdroj cukru zejm\u00e9na b\u0159\u00edza.\u00a0 M\u00edza z n\u00ed je sladk\u00e1 tak jako javorov\u00e1. V na\u0161ich podm\u00ednk\u00e1ch slou\u017eila b\u0159ezov\u00e1 \u0161\u0165\u00e1va v\u00edce jako osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed n\u00e1poj ne\u017e jako zdroj cukru. Zvyk na\u0159ez\u00e1vat k\u016fru b\u0159\u00edzy a zachyt\u00e1vat jej\u00ed \u0161\u0165\u00e1vu do n\u00e1doby byl zn\u00e1m v \u010cech\u00e1ch, na Slovensku, v Polsku, na Ukrajin\u011b a v Rusku. Z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed b\u0159ezov\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy jako b\u011b\u017en\u00fd jev popisuje Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 encyklopedie z 80.let 18.stolet\u00ed. Je tam uveden podrobn\u00fd n\u00e1vod jak b\u0159\u00edzy navrtat, aby se nepo\u0161kodily a popisuje, \u017ee urozen\u00ed p\u00e1nov\u00e9 b\u0159ezovou vodu je\u0161t\u011b vylep\u0161ovali medem a nechali zkvasit jako medovinu nebo m\u00edsto medu do n\u00ed p\u0159id\u00e1vaj\u00ed hrozinky. Kniha t\u00e9\u017e rad\u00ed: \u201eKdy\u017e je m\u00edza moc sladk\u00e1, m\u016f\u017ee se z n\u00ed va\u0159it sirup nebo cukr, \u010di sp\u00ed\u0161e manna.\u201c<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 Na polsko-litevsk\u00e9m a polsko-rusk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed se \u0161\u0165\u00e1va z\u00edsk\u00e1vala i ze strom\u016f horsk\u00e9ho javoru – klenu. Goral\u00e9 v Karpatech a Sudetech hasili \u017e\u00edze\u0148 zejm\u00e9na javorovou \u0161\u0165\u00e1vou. V ji\u017en\u00edm Velkopolsku byl roz\u0161\u00ed\u0159en zvyk z\u00edsk\u00e1vat \u0161\u0165\u00e1vu ze strom\u016f divoce rostouc\u00edch vi\u0161n\u00ed a na Slovensku i z buku.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 V dob\u00e1ch Marie Terezie se na jej\u00ed vlastn\u00ed popud konaly pokusy se z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00edm cukru z javorov\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy. V Bratislav\u011b se poda\u0159ilo n\u011bjak\u00e9mu l\u00e9k\u00e1rn\u00edkovi vyrobit cukr u\u017e v roce 1778. Forma cukrovarnictv\u00ed se nejv\u00edce rozvinula za napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek, kdy vysoce stoupla cena t\u0159tinov\u00e9ho cukru, kter\u00fd se vojenskou blok\u00e1dou nedal dov\u00e1\u017eet. V roce 1811 byla v Rakousku-Uhersku ustanovena pod patronac\u00ed c\u00edsa\u0159e zvl\u00e1\u0161tn\u00ed komise pro pokusy s v\u00fdrobou javorov\u00e9ho cukru. Av\u0161ak v podm\u00ednk\u00e1ch st\u0159edn\u00ed Evropy se z\u00edsk\u00e1vat cukr nevyplatilo, javory zde rostouc\u00ed ron\u00ed m\u00edzu m\u00e1lo sladkou, ne\u017e druhy severoamerick\u00e9, kde jeden strom d\u00e1v\u00e1 a\u017e 3 kg cukru. A tak postupn\u011b, zejm\u00e9na po prosazen\u00ed cukrov\u00e9 \u0159epy, javorov\u00fd a b\u0159ezov\u00fd sirup jako mo\u017en\u00fd zdroj cukru upadl v podstat\u011b do zapomn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 K cenn\u00fdm zdroj\u016fm tuku kdysi pat\u0159il tak\u00e9 \u010dern\u00fd bez. V chud\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch dom\u00e1cnostech, kde se nechovali kr\u00e1vy, pou\u017e\u00edvali bez k p\u0159\u00edprav\u011b m\u00e1sla. Zral\u00e9 rozma\u010dkan\u00e9 \u010dern\u00e9 bobule se daly pomalu va\u0159it. B\u011bhem varu z nich vystupovaly olejnat\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 se postupn\u011b odeb\u00edraly. Kdy\u017e tato mastnota vychladla a ztuhla, m\u011bla barvu i tv\u00e1rnost, kter\u00e1 se podob\u00e1 m\u00e1slu. Bezinkov\u00e9 m\u00e1slo se pou\u017e\u00edvalo jako omasta na j\u00eddlo i jako l\u00e9\u010div\u00e9 \u201emaz\u00e1n\u00ed\u201c p\u0159i z\u00e1palu plic.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm plodem byly bukvice. Krmil se jimi i dobytek a lesn\u00ed zv\u011br, ale pro \u010dlov\u011bka m\u011bly v\u00fdznam jako zdroj kvalitn\u00edho oleje. Loupan\u00e9 plody buku obsahuj\u00ed 48 % tuku. Star\u00e9 prameny uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee pokud byl bukvicov\u00fd olej lisov\u00e1n za studena, z \u010derstv\u00fdch a loupan\u00fdch bukvic, byl lahodn\u00fd a vo\u0148av\u00fd, pr\u016fzra\u010dn\u00fd a p\u0159irovn\u00e1vali jej k olivov\u00e9mu oleji.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

N\u00e1hra\u017eka mouky Plody dubu – \u017ealudy – \u010dlov\u011bk odprad\u00e1vna sb\u00edral, pra\u017eil, loupal a mlel na mouku. \u017daludy byly p\u0159ed p\u011bstov\u00e1n\u00edm obilnin nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed rostlinnou potravinou, obsahuj\u00ed mnoho b\u00edlkovin a \u0161krobu. O d\u016fle\u017eitosti dubu m\u00e1me zpr\u00e1vy i u staro\u0159\u00edmsk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f – Ovidia a Vergilia, kte\u0159\u00ed chv\u00e1lili \u017ealudy jako prvn\u00ed potravinu \u010dlov\u011bka. \u00a0\u00a0 Ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se \u017ealudy […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":18,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"page-full-width.php","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/271"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=271"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/271\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":272,"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/271\/revisions\/272"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/18"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.energiestromu.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=271"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}