V globálním měřítku produkuje veškeré rostlinstvo souše 2,6.1011 tun O2 za den, fotosyntéza oceánů 0,6.1011 tun O2 za den. Ten se téměř všechen spotřebovává na oxidaci odumřelých organismů a pouze 1,55.109 tun O2 za rok zůstává pro zachování živé hmoty. Člověk spotřebovává kyslík především na spalování fosilních paliv. Lidská činnost může ohrozit ozonovou sféru. Zmenšením obsahu O3 by ultrafialové záření dosáhlo až na zemský povrch. To by negativně ovlivnilo zdraví člověka a dalších živých organismů včetně rostlin. Obsah O3 může ovlivnit používání umělých hnojiv, z nichž se uvolňují oxidy dusíku, provoz nadzvukových letadel, nukleární zkoušky jaderných zbraní či hnací plyny rozprašovačů, takzvané freony.
Největší továrnou světa je pozemská flóra, která v sobě váže 105 500 000 000 tun glukózy, což odpovídá plně naloženému nákladnímu vlaku o délce 50 000 000 km. Při fotosyntéze za rok spotřebuje přibližně stonásobek světové produkce elektrické energie – to je 467 000 000 000 000 kWh světelné energie, a vyrobí 47 bilionů kubických metrů čistého kyslíku.
V atmosféře tvoří plynný kyslík 21 objemových %.
Voda oceánů, které pokrývají 2/3 zemského povrchu je hmotnostně složena z 90 % kyslíku.V zemské kůře je kyslík majoritním prvkem, je přítomen téměř ve všech horninách. Jeho obsah je odhadován na 46 – 50 hmotnostních %. V hlubších vrstvách zemského tělesa zastoupení kyslíku klesá a předpokládá se, že v zemském jádře je přítomen pouze ve stopách.
Ve vesmíru je zastoupení kyslíku podstatně nižší. Na 1 000 atomů vodíku zde připadá pouze jeden atom kyslíku.
Jeden průměrně vzrostlý listnatý strom vyprodukuje za plného osvětlení zhruba 1000 litrů kyslíku za den. Jeden hektar listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok průměrně 10 tun kyslíku (u převažujícího jehličnatého lesa o třetinu méně).
Nejefektivnějšími stromy v záchytu částic jsou borovice a cypřiše. Obě dřeviny jsou výhodné v zimním období, kdy mohou stále zachycovat prach a škodliviny v ovzduší, neboť neshazují jehlice. V zimě je také koncentrace nebezpečných částic v ovzduší nejvyšší. Z listnatých stromů jsou v zachycování zejména hrubých částic nejúčinnější jeřáb, a to kvůli jemně ochlupenému povrchu svých listů.
Mezi nejméně vhodné dřeviny pro zachycování jemných prachových částic patří topol – jeho drobné a kožovité listy umožňují proudu částic ve vzduchu je obeplout, aniž by se částice na povrchu listů usadily.
Naprostý extrém je letecká doprava: Airbas A380 může být poháněn 4motory Trent 900. Sací průměr motoru jsou 3 metry.Každý motor nasává za vteřinu 1,25 tun vzduchu, (www.airpotter.net) tedy celkem 5 tun!(asi 4000m2).Za tu dobu letadlo uletí přes 250 metrů. U letecké dopravy navíc je kyslík spalován ve výškách běžně 10 km nad zemí, odkud neúprosně klesají spaliny na zem. Kapacita nádrží je 150 tun paliva.
Ke spálení 200 milionů tun leteckého petroleje pro civilní leteckou dopravu pro rok 1995, se spotřebovaly 4 miliardy tun vzduchu (3300 km krychlových při zemi, 16000 km krychlových při tlaku odpovídajícímu výšce 9 km). Vznikne 620 milionů tun oxidu uhličitého, 260 milionů tun vodní páry a 3 miliony tun oxidů dusíku. Ostatní zplodiny odhadem: 6 milionů tun oxidu uhelnatého, 2 miliony tun uhovodíků a půl milionu tun mikrosazí. Na 1 kg petroleje se spotřebuje 3,4 kg čistého kyslíku.
Dalšími žrouty kyslíku je samozřejmě i námořní doprava , spalovny, elektrárny a další průmysl, který obohacuje atmosféru o další jedy, (arsen, olovo, rtuť, kadmium, oxid siřičitý, atd.)
Úbytek deštného lesa, tempo vzrostlo na každoroční úbytek 142 000 km², což je větší plocha, než rozloha Řecka. Ničení amazonského deštného pralesa se zpomaluje. Zatímco v roce 2004 bylo v Brazílii vykáceno nebo vymýceno 27,5 tisíce čtverečních kilometrů pralesa (to je více než polovina Čech), v roce 2005 to bylo 18,8 tisíce km2 a v roce 2006 13,1 tisíce km2. Letos se očekává ztráta 10-12 tisíc km2.
Záchodový papír-každý den se de facto spláchne do záchodu nebo vyhodí 270 tisíc zdravých stromů.
Odhady vycházejí z poznatku, že asi 12 % povrchu souše zabírají města, vsi, pole a plantáže. Jsou ovšem v nejproduktivnějších oblastech Země, takže celkově je lidskou populací využívána větší část celkové produktivity souše, asi 20–40 %.
Běžné auto spotřebuje na ujetí 1 km kromě 50 gramů benzínu také okolo 90 litrů kyslíku. Udává se, že průměrný člověk takové množství kyslíku spotřebuje za zhruba 6 hodin.
1 člověk v průměru spotřebuje 360 litrů kyslíku za den.